Synopse

LES MISÉRABLES – BÍDNÍCI

Autor původního románu: Victor HUGO
Autor hudby: Claudie-Michel SCHÖNBERG
Autor francouzských textů a scénáře: Alain BOUBLIL

OBSAH

I. DÍL

PROLOG: 1815, DIGNE

Jean Valjean, propuštěný na podmínku po 19-ti letech ve skupině trestanců, spoutaných řetězem, zjišťuje, že žlutá propustka, kterou musí podle zákona předkládat, ho odsuzuje k tomu být vyvrhelem.

Pouze zbožný biskup z Digne s ním jedná vlídně a Valjean, roztrpčen lety strádání, odplácí biskupovi krádeží stříbrných příborů. Valjean, chycen a přiveden zpět policií, je udiven, když biskup klame policii, aby ho zachránil, a pak mu navíc dá dva cenné svícny. Valjean se rozhoduje začít nový život.

(Prolog – Valjean, Javert, Sbor, Valjeanova samomluva – Valjean, sbor)

1823, MONTREUIL – SUR – MER

Uplynulo osm let a Valjean se přestal hlásit, zničil propustku a tím porušil uloženou podmínku, změnil své jméno na Monsieur Madeleine, během let se vzmohl a stal se majitelem továrny i starostou města.

Fantine, jedna z jeho dělnic, zatajila, že má nemanželské dítě. Když to ostatní ženy odhalí, žádají její propuštění. Předák, jehož pokusy o navázání známosti odmítla, ji vyhodí.

(Když je u konce den – Sbor,Valjean, Fantine Knížka snů – Fantine)

Zoufalá z toho, že nemá na zaplacení léků pro svou dcerku, kterou dala na vychování do rodiny hostinského Thénardiera v Montfermeuil, prodává Fantine nejdříve památeční medailonek, pak své vlasy a nakonec se sama stává ženou na prodej. Zcela zaskočena novým řemeslem se dostává do potyčky s agresivním zákazníkem a má být za to vzata Javertem, který zde nastoupil jako nový policejní šéf, do vězení, když přichází „starosta“ a žádá, aby byla zubožená žena místo toho přijata do nemocnice.

(Krásný holky – Fantine, Valjean, Javert, Sbor)

Starosta pak zachraňuje nešťastníka Fauchelevanta, jenž téměř umírá pod koly vozu, když se jeho kůň splašil. Všudypřítomný Javert se rozvzpomíná na mimořádnou sílu trestance

č. 35602, Jeana Valjeana, porušitele podmínky, kterého po léta pronásledoval a jenž byl, jak tvrdí, právě znovu chycen a čeká jej v sousedním městě soud.

(Převržený vůz – Valjean, Javert, Sbor)

Valjean se nemůže smířit s tím, že by měl jít místo něho do vězení nevinný muž a doznává soudu, že právě on vězněm č. 35602.

(Kdo jsem já? – Valjean)

V nemocnici slibuje Valjean umírající Fantině, že najde její dceru Cosettu a postará se o ni. Javert přichází, aby ho uvěznil, ale Valjean uniká.

(Fantinina smrt – Valjean, Fantine, Javert)

1823, MONTFERMEUIL

Malá Cosette byla 5 let ubytována u manželů Thénardierových, majitelů hostince. Ti malé děvčátko týrali, využívali ji jako služku, zatímco svoji vlastní dcerku Eponine hýčkali, a to především za peníze Fantiny.

(Zámek v oblacích – Malá Cosette, Hlava mazaná – Thénardier, Thánardierová, Sbor)

Valjean nachází Cosette, jak jde po tmě pro vodu. Zaplatí Thénardierovým, aby od nich získal Cosettu a odchází s ní do Paříže.

Javert však je pořád na jeho stopě…

(Proradný handl – Valjean, Ténardier, Thénardierová, Cosette)

1832, PARIS

O 9 let později jsou ve městě velké nepokoje na podporu oblíbeného vůdce lidu, generála Lamarquea, jediného muže ve vládě, jenž projevuje skutečné porozumění pro chudé a ocitá se na pokraji smrti.

Dareba Gavroche, míchaje se mezi děvky a žebráky hlavního města, je ve svém živlu.

(Chcem bejt! – žebráci – Gavroche a Sbor)

Mezi pouličními tlupami a gangy vyniká jeden, vedený Thénardierem a jeho ženou. Tato tlupa napadne Jeana Valjeanas Cosettou, ze které se stala mladá slečna. Ti jsou ale zachráněni příchodem pařížského policejního inspektora Javerta. Valjeanovi se podaří uprchnout dříve, než ho Javert pozná. Dcera Thénardierových, Eponine, jež tajně miluje studenta Maria, se uvolí najít mu Cosette, která je předmětem jeho zájmu.

(Přepadení –Valjean, Cosette, Enjolras, Eponine, Marius, Thénardierovi, Javert, Sbor , Tam ve hvězdách – Javert, Gavroche)

Na politické schůzi v malé kavárně se skupina idealistických studentů připravuje na revoluci, která podle jejich přesvědčení vypukne po úmrtí generála Lamarquea. Když Gavroche přináší novinu o generálově smrti, vycházejí studenti, vedeni Enjolrasem ven do ulic, aby podnítili lidovou vzpouru. Jenom Marius myslí v té chvíli na záhadnou Cosette.

(Noc či den – Enjolras, Marius, Gavroche, Sbor, Slyš tu píseň zástupů – Enjolras, Marius, Gavroche, Sbor)

Cosette se trápí myšlenkami na Maria, do něhož se i ona zamilovala. Valjean si uvědomuje, že se jeho „dcera“ rychle mění, odmítá však říci jí cokoliv o její minulosti.

Eponine potlačí své vlastní city a smutně přivádí Maria ke Cosettě a zabraňuje pak i pokusu tlupy svého otce vyloupit Valjeanův dům.

Valjean, přesvědčen, že kolem jeho domu slídil Javert, rozhodne se, že musí s Cosettou utéci ze země.

(Život můj – Cosette, Valjean, Marius, Eponine, Už Vás dávno znám – Cosette, Marius, Eponine, Loupež – Thénardier, Eponine, Cosette, Marius, Valjean, Sbor )

Na prahu revoluce se dívají studenti a Javert na situaci ze svých rozdílných hledisek; Cosette a Marius se rozcházejí v zoufalství, že se už nikdy nesetkají; Eponine truchlí nad ztrátou Maria a Valjean pomýšlí na bezpečí v emigraci. Thénardierovi počítají s tím, že vytěží maximum z chaosu, který nastane.

(Příští den! – všichni soli, Sbor)

II. DÍL

Studenti se chystají postavit barikádu. Marius nechce, aby se Eponine zúčastnila povstání a posílá jí s dopisem ke Cosettě, kterou střeží Valjean v Rue Plumet. Eponine dopis doručí, ale rozhodne se vrátit k Mariovi na barikádu.

(Barikády – Enjolras, Marius, Eponine, Valjean, Sbor, Samotářka – Eponine)

Barikáda je postavena a revolucionáři odmítají ultimatum vojska vzdát se. Gavroche odhalí Javerta jako zrádného špiona. Když se Eponine snaží vrátit k barikádě, je zasažena střelou a umírá Mariovi v náručí.

(Javert na barikádě – Enjolras, Marius, Javert, Gavroche, Sbor, Byl déšť a kytky můžou kvést – Eponine, Marius, Sbor)

Valjean, který si přečetl dopis, přinesený Eponinou, vyhledá Maria a připojí se jako dobrovolník k bojujícím. Má dokonce možnost zabít střeženého Javerta, ale daruje mu místo toho svobodu.

(První útok – Enjolras, Marius, Valjean, Javert, Sbor)

Studenti na barikádě se ukládají k spánku a v tichu noci prosí Valjean Boha, aby chránil Maria při útoku, jenž patrně nastane.

(Pij se mnou – Enjolras, Marius, Valjean, Sbor, Otče náš – Valjean)

Následujícího dne ubývá střeliva, Gavroche chce další náboje přinést ze zásob padlých vojáků před barikádou, ale je při tom zastřelen.

Při následujícím útoku jsou všichni vzbouřenci zabiti a snimi i jejich vůdce Enjolras.

Raněný Marius je v bezvědomí a Valjean jej zachraňuje útěkem do městských kanálů.

(Druhý útok – Enjolras, Marius, Valjean, Sbor, Smrt Gavroche – Gavroche, Enjolras, Poslední zteč – Enjolras, Marius, Sbor)

Aniž by věděl, že byl sledován Thénardierem, okrádajícím oběti povstání, proklestí si Valjean s Mariem na ramenou konečně cestu ke světlu, jen aby se ještě jednou osudově setkal tváří v tvář se zde čekajícím Javertem. Prosí ho o čas, aby mohl mladého muže dopravit do nemocnice.

(V světě psím – kanály – Thénardier, (Valjean a Marius))

Javert se rozhodne Valjeana propustit a otřesen ve svých tvrdých celoživotních zásadách spravedlnosti Valjeanovým milosrdenstvím, páchá sebevraždu, vrhá se do rozvodněných proudů řeky Seiny.

(Javertova sebevražda – Javert, Valjean, (Marius))

Pařížské ženy se vyrovnávají s neúspěšným povstáním a jeho oběťmi.

(Carousell – Sbor dámy)

Aniž je mu známa totožnost jeho zachránce, zotavuje se Marius v Cosettině péči.

Valjean dozná pravdu o své minulosti Mariovi a trvá na tom, že musí odejít, než se mladý pár vezme, aby neposkvrnil posvátnost a bezpečí jejich svazku.

(Prázdný stůl a židle prázdné – Marius, Marius a Cosette – Marius, Cosette, Valjean, Valjeanova zpověď – Valjean, Marius)

Při svatbě Maria a Cosetty se Thénardierovi pokoušejí Maria vydírat. Thénardier tvrdí, že Cosettin „otec“ je vrahem, a jako důkaz předkládá prsten, který ukradl zavražděnému v kanále v noci, když padla barikáda. Je to Mariův vlastní prsten a Marius si uvědomuje, že to byl právě Valjean, který mu zachránil život.

(Svatba – Marius, Cosette, Thénardier, Thénardierová, Sbor)

Marius a Cosetta vyhledají Valjeana a Cosetta se poprvé dozvídá o své vlastní minulosti.

Valjean umírá a připojuje se k duším Fantiny, Elininy a všech těch, kteří zemřeli na barikádách.

(Epilog – Valjean, Cosette, Marius, Finale – Valjean, Cosette, Marius, Fantine, Eponine, Enjolras, Gavroche a Sbor)

 

PROLOGUE: 1815, DIGNE

Jean Valjean, released on parole after 19 years on the chain gang, finds that the yellow ticket-of-leave he must, by law, display condemns him to be an outcast. Only the saintly Bishop of Digne treats him kindly and Valjean, embittered by years of hardship, repays him by stealing some silver. Valjean is caught and brought back by police, and is astonished when the Bishop lies to the police to save him, also giving him two precious candlesticks. Valjean decides to start his life anew.

1823, MONTREUIL-SUR-MER

Eight years have passed and Valjean, having broken his parole and changed his name to Monsieur Madeleine, has risen to become both a factory owner and Mayor. One of his workers, Fantine, has a secret illegitimate child. When the other women discover this, they demand her dismissal. The foreman, whose advances she has rejected, throws her out.

Desperate for money to pay for medicines for her daughter, Fantine sells her locket, her hair, and then joins the whores in selling herself. Utterly degraded by her new trade, she gets into a fight with a prospective customer and is about to be taken to prison by Javert when „The Mayor“ arrives and demands she be taken to a hospital instead.

The Mayor then rescues a man pinned down by a runaway cart. Javert is reminded of the abnormal strength of convict 24601 Jean Valjean, a parole-breaker whom he has been tracking for years, but who, he says, has just been recaptured. Valjean, unable to see an innocent man go to prison in his place, confesses to the court that he is prisoner 24601.

At the hospital, Valjean promises the dying Fantine to find and look after her daughter Cosette. Javert arrives to arrest him, but Valjean escapes.

1823, MONTFERMEIL

Young Cosette has been lodged for five years with the Thenardiers who run an inn, horribly abusing the little girl whom they use as a skivvy while indulging their own daughter, Eponine. Valjean finds Cosette fetching water in the dark. He pays the Thernardiers to let him take Cosette away and takes her to Paris. But Javert is still on his tail…

PARIS, 1832

Nine years later there is a great unrest in the city because of the likely demise of the popular leader General Lamarque, the only man left in the Government who shows any feeling for the poor. The urchin Gavroche is in his element mixing with the whores and beggars of the capital. Among the street gangs is one led by Thernardier and his wife, which sets upon Jean Valjean and Cosette. They are rescued by Javert, who does not recognize Valjean until after he has made good his escape. The Thernardiers’ daughter Eponine, who is secretly in love with the student Marius, reluctantly agrees to help him find Cosette, with whom he has fallen in love.

At a political meeting in a small cafe, a group of idealistic students prepare for the revolution they are sure will erupt on the death of General Lamarque. When Gavroche brings the news of the General’s death, the students, led by Enjolras, stream out into the streets to whip up popular support. Only Marius is distracted by thoughts of the mysterious Cosette.

Cosette is consumed by thoughts of Marius, with whom she has fallen in love. Valjean realizes that his „daughter“ is changing very quickly but refuses to tell her anything of her past. In spite of her own feelings for Marius, Eponine sadly brings him to Cosette and then prevents an attempt by her father’s gang to rob Valjean’s house. Valjean, convinced it was Javert who was lurking outside his house, tells Cosette they must prepare to flee the country. On the eve of the revolution the students and Javert see the situation from their different viewpoints; Cosette and Marius part in despair of ever meeting again; Eponine mourns the loss of Marius; and Valjean looks forward to the security of exile. The Thernardiers, meanwhile, dream of rich pickings underground from the chaos to come.

INTERMISSION

PARIS

The students prepare to build the barricade. Marius, noticing that Eponine has joined the insurrection, sends her with a letter to Cosette, which is intercepted at the Rue Plumet by Valjean. Eponine decides, despite what he has said to her, to rejoin Marius at the barricade.

THE BARRICADES

The barricade is built and the revolutionaries defy an army warning that they must give up or die. Gavroche exposes Javert as a police spy. In trying to return to the barricade Eponine is shot and killed. Valjean arrives at the barricades in search of Marius. He is given the chance to kill Javert, but instead lets him go.

THE BATTLE

The students settle down for a night on the barricade and, in the quiet of the night, Valjean prays to God to save Marius from the onslaught which is to come. The next day, with ammunition running low, Gavroche runs out to collect more and is shot. The rebels are all killed, including their leader, Enjolras.

Valjean escapes into the sewers with the unconscious Marius. After meeting Thernardier, who is robbing the corpses of the rebels, he emerges into the light only to meet Javert once more. He pleads for time to deliver the young man to a hospital. Javert decides to let him go and, his unbending principles of justice having been shattered by Valjean’s own mercy, he kills himself by throwing himself into the swollen River Seine. A number of Parisian women come to terms with the failed insurrection and its victims. Unaware of the identity of his rescuer, Marius recovers in Cosette’s care.

THE WEDDING

Valjean confessed the truth of his past to Marius and insists that after the young couple are married, he must go away rather than taint the sanctity and safety of their union. At Marius’ and Cosette’s wedding the Thernardiers try to blackmail Marius. Thernardier says Cosette’s „father“ is a murderer and, as proof, produces a ring which he stole from the corpse in the sewers the night the barricades fell. It is Marius’ own ring, and he realizes it was Valjean who rescued him that night.

DEATH

He and Cosette go to Valjean, where Cosette learns for the first time of her own history before the old man dies, joining the spirits of Fantine, Eponine and all those who died on the barricades.

 

PROLOGUE: 1815, DIGNE

Jean Valjean wird nach 19jähriger Kettenhaft auf Bewährung entlassen. Bevor er das Gefangnis verläßt, warnt der Aufseher Javert, daß er ihn niemals vergessen solle. Valjean wird von der Gesellschaft als Ausgestoßener behandelt. Nur der Bischof von Toulon begegnet ihm hilfsbereit. Seine Freundlichkeit und sein Verzeihen nach dem Diebstahl einer silbernen Kelch, bringt Valjean dazu, sein Leben zu ändern und neu zu beginnen. Fortan verheimlicht er seine Vergangenheit als Sträfling 24601.

1. AKT 1823, MONTREUIL-SUR-MER

Acht Jahre später ist Valjean, der sich nun Monsieur Madeleine nennt, zum Fabrikbesitzer und Bürgermeister aufgestiegen. Eine seiner Arbeiterinnen, Fantine, wird vom Vorarbeiter gequält und entlassen. Sie ist nun nicht mehr in der Lage für sich und ihre uneheliche Tochter Cosette aufzukommen, wird krank und versucht durch Prostitution das Nötigste zu verdienen. In einer Schlagerei wird sie von Inspektor Javert verhaftet. Nur das Eingreifen von Valjean bewahrt sie vor dem Gefängnis. Fantine wird auf seine Veranlassung ins Krankenhaus gebracht. Javert beobachtet, wie Valjean mit einer ungeheuren Kraftanstrengung einen unter einem Wagen eingeklemmten Mann befreit. Er erkennt den Sträfling 24601, den er seit Jahren sucht. An ihrem Sterbebett schwört Valjean Fantine, fur Cosette zu sorgen. In die Szene hinein bricht Javert, der Valjean verhaften will. Die beiden kämpfen, Valjean entkommt.

1823, MONTFERMEIL

Cosette ist in der Spelunke der Familie Thénardier untergebracht. Dort hat sie ein schweres Leben, weil sie all die üble Arbeit verrichten muß, die für Eponine, die Tochter der Wirtsleute, zu schmutzig ist. Im Wald liest Valjean Cosette auf und will sie zu sich nehmen. Er »kauft« sie den Thénardiers ab, gibt sie von nun an als seine Tochter aus und flieht mit ihr, noch immer von Javert gejagt, nach Paris.

PARIS, 1832

In Paris herrscht großes Elend. Die Thénardiers, zu Straßenraubern geworden, überfallen Valjean und Cosette. Bei dem Handgemenge begegnen sich Cosette und der Studentenfòhrer Marius zum ersten Mal, aber auch Valjean und Javert, der mit Polizeigewalt dem Überfall ein Ende setzen will, sehen sich wieder, aber erkennen sich nicht. Erst Thénardier verrät Valjean an Javert. Eponine hat sich unterdessen in Marius verliebt, dem allerdings Cosette nicht mehr aus dem Kopf geht. Der Tod von General Lamarque entzündet einen großen Demonstrationsmarsch, um die Bevölkerung fur die Sache der Armen und Entrechteten zu gewinnen. Mit Eponines Hilfe findet Marius Cosette. Die beiden gestehen sich ihre Liebe. Die Bande von Thénardier überfällt Valjeans Haus. Dieser glaubt an einen Anschlag Javerts, den er sich auf den Fersen wähnt. Am Abend vor dem großen Aufstand wollen Valjean und Cosette im Exil Sicherheit suchen.

Die Barrikade wird gebaut. Marius entdeckt Eponine, die sich als Junge verkleidet hat. Er schickt sie mit einem Brief zu Cosette. Javert, der sich als Polizeispitzel unter die Studenten gemischt hat wird enttarnt, festgenommen und soll erschossen werden. Die ersten Schüsse knallen. Ein Junge kommt auf die Barrikade. Es ist die tödlich verletzte Eponine, die Marius die Weitergabe des Briefes bestätigt. Valjean schließt sich dem Aufstand an. Er kann Javert zur Flucht verhelfen. In der Nacht vor dem Großangriff betet Valjean um Cosettes Willen für Marius. Sein Kind soll glücklich werden, aber am folgenden Tag wird der Aufstand blutig niedergeschlagen und Marius schwer verwundet. Valjean rettet ihn und flieht mit Marius in die Kanalisation, in der Thernardier sein Unwesen treibt. Er fleddert die Toten und nimmt dem ohnmächtigen Marius einen Ring ab. Auch Valjean soll beraubt werden. Thernardier erkennt ihn rechtzeitig und laßt von seinem Plan ab. Als Valjean und der noch immer bewußtlose Marius ans Tageslicht zuruckkehren erwartet sie Javert. Dieser gewahrt jedoch Valjean, Marius ins Krankenhaus zu bringen. Allerdings kann Javert die völlige Aufgabe all seiner Prinzipien von Recht und Gerechtigkeit nicht ertragen und begeht Selbstmord. In Fieberphantasien erlebt Marius das Ende der Revolte erneut. Nur langsam wird er mit Cosettes Hilfe gesund. Bevor die beiden heiraten, beichtet Valjean Marius seine Vergangenheit und verschwindet. Die Hochzeit wird durch die Thernardiers gestört. Sie wollen Marius mit der Identitat seines Schwiegervaters erpressen und zeigen ihm den Ring, den Valjean einem vermeintlich Toten in der Kanalisation abgenommen haben soll. Marius erkennt seinen eigenen Ring und weiß, wer ihm das Leben gerettet hat.

Cosette und Marius machen sich auf die Suche nach Valjean. Todkrank finden sie ihn. Endlich erfährt Cosette ihre eigene Lebensgeschichte. Alle, die im Kampf gestorben sind, ziehen noch einmal wie Geister an Jean Valjean vorbei. In der Hoffnung, daß die neue Welt eine bessere wird, stirbt er.

 

PROLOGUE: 1815, DIGNE

Jean Valjean, en liberté conditionnelle après 19 ans passés au bagne, découvre que le passeport jaune qu´il doit obligatoirement présenter le condamne à être un paria. Seul le saint Evêque de Digne le traite avec compassion mais Jean Valjean, aigri par des années de privation, le remercie en lui dérobant de l´argenterie. Valjean est arrêté et ramené par la police mais, à son grand étonnement, l´Evêque ment à la police pour le sauver et lui donne deux précieux chandeliers. Valjean décide de recommencer sa vie.

1823, MONTREUIL-SUR-MER

Huit ans ont passé et Valjean, a changé de nom pour devenir Monsieur Madeleine. Il a réussi à devenir propriétaire d´une usine et maire de la ville. Une de ses ouvriéres, Fantine, est mère d´un enfant illégitime tenu secret. Lorsque les autres femmes l´apprennent, elles demandent son renvoi. Le contremaître, dont elle a refusé les avances, la jette à la rue.

Fantine, ayant désespérément besoin d´argent pour acheter des médicaments pour sa fille, vend son médaillon, ses cheveux puis est obligée de se vendre et devient prostituée. Totalement humiliée par ce qu´elle subit, elle se dispute violemment avec un client. Elle est sur le point d´être conduite en prison par Javert, lorsque le Maire intervient et demande à ce qu´elle soit conduite à l´hôpital.

Le Maire sauve ensuite un homme coincé sous une charrette dont le cheval s´est emballé. Javert se souvient de la force herculéenne du forçat 24601 nommé Jean Valjean, qu´il a pourchassé pendant des années et qui vient juste, à ses dires, d´être réincarcéré. Valjean, incapable de laisser un autre homme aller en prison à sa place, avoue à la cour qu´il est le prisonnier 24601.

A l´hôpital, Valjean promet à Fantine sur son lit de mort de retrouver et de veiller sur sa fille Cosette. Javert se présente pour l´arrêter mais Valjean s´échappe.

1823, MONTFERMEIL

Cosette a été hébergée pendant cinq ans par les Thénardier qui tiennent une auberge. Ils maltraitent horriblement la petite fille qu´ils utilisent comme bonne à tout faire alors qu´ils choient leur propre fille, Eponine. Valjean découvre Cosette puisant de l´eau dans le noir. Il paie les Thénardier pour prendre Cosette et l´emmener à Paris. Mais Javert le poursuit toujours…

PARIS, 1832

Neuf ans plus tard, la ville est en émoi à l´annonce de la mort prochaine du Général Lamarque, un homme très populaire car il est le seul du gouvernement à s´intéresser un tant soit peu au sort des déshérités.

Gavroche, un gamin des rues, est dans son élément au milieu des prostituées et des mendiants de la capitale. Une des bandes de rues, dirigée par Thénardier et sa femme attaque Jean Valjean et Cosette. Ils sont sauvés par Javert qui reconnait Valjean après que celuici se soit sauvé. Eponine, la fille des Thénardier, est secrètement amoureuse d´un étudiant, Marius, qu´elle aide à contrecoeur à retrouver Cosette dont il est amoureux.

Au cours d´une réunion politique dans un café, un groupe d´étudiants idéalistes (les amis de l´ABC) se préparent à l´émeute qui accompagnera à coup sûr la mort du Général Lamarque. Lorsque Gavroche apporte la nouvelle de la mort du Général, les étudiants, avec à leur tête Enjolras, se précipitent dans les rues pour stimuler le peuple et l´engager à les rejoindre. Seul Marius est distrait, l´esprit accaparé par la mystérieuse Cosette.

Cosette brûle d´amour pour Marius. Valjean se rend compte des changements rapides survenus chez sa „fille“ mais il se refuse à lui révéler son passé. En dépit des sentiments qu´elle eprouve pour Marius, Eponine le conduit tristement vers Cosette puis empêche la bande de son père de piller la maison de Valjean. Celui-ci persuadé que c´est Javert qui rôdait autour de sa maison, prévient Cosette qu´ils doivent se préparer à quitter la France. Le soir de l´émeute, les étudiants et Javert analysent la situation de leurs points de vue respectifs. Cosette et Marius se séparent, désespérés à l´idée de ne plus jamais se revoir; Eponine pleure la perte de Marius et Jean Valjean se réjouit à la perspective de retrouver la sécurité dans l´exil. Pendant ce temps, les Thénardier imaginent déjà que le chaos à venir leur rapportera gros.

Les étudiants se préparent à ériger leur barricade. Marius, voyant qu´Eponine a rejoint l´insurrection, lui remet une lettre pour Cosette que Valjean intercepte, rue Plumet. Eponine décide de rejoindre Marius sur la barricade en dépit du danger. La barricade est dressée et les révolutionnaires défient les Gardes Nationaux qui les somment de se rendre ou de mourir. Gavroche dénonce Javert comme espion de la police. Eponine est tuée en essayant de rejoindre la barricade. Valjean à la recherche de Marius arrive à la barricade. Il a la possibilité de teur Javert mais il le laisse partir.

Les étudiants se préparent à passer la nuit sur la barricade et, dans le calme de la nuit, Valjean prie Dieu d´épargner Marius au cours des prochains assauts. Le jour suivant, alors que les munitions diminuent, Gavroche se faufile à découvert pour en ramasser et est tuseé sur la barricade. Puis tous les insurgés tombent á leur tour, y compris leur chef Enjolras. Valjean s´enfuit par les égouts en portant Marius inconscient. Il recontre Thénardier dépouillant les cadavres des rebelles, puis émerge au grand jour où il se heurte une fois encore à Javert. Il lui demande de le laisser conduire le jeune homme à l´hôpital. Malgré la rigidité de ses principes, Javert accepte. Assailli ensuite par le remords, il se suicide en se jetant dans les eaux de la Seine. Ignorant l´identité de son sauveur, Marius se rétablit grâce aux bons soins de Cosette. Valjean révèle la vérité sur son passé à Marius et insiste pour s´éloigner après le mariage du jeune couple afin de ne pas ternir l´harmonie et la sécurité de leur union. Le jour du mariage de Cosette et Marius, les Thénardier essayent de faire chanter Marius. Thénardier lui affirme que le „père“ de Cosette est un meurtrier et comme preuve présente un anneau qu´il a volé sur un cadavre dans les égouts la nuit où la barricade est tombée. Marius reconnait sa bague et réalise alors qu´il a été sauvé cette fameuse nuit par Jean Valjean. Marius et Cosette se rendent au chevet de Valjean qui révèle enfin à Cosette l´histoire de sa vie. Le vieil homme meurt heureux, et son âme rejoint celles de Fantine, Eponine et de tous ceux qui sont morts sur les barricades.